Práce na ropné plošině | těžba ropy

Proces, při kterém se surová ropa dostává ze země, se nazývá těžba ropy. Podle umístění ropy rozlišujeme těžbu pevninskou a těžbu z mořského dna. Každý typ těžby má svá specifika a úskalí.

V začátcích těžby ropy v druhé polovině devatenáctého století, existovaly lokality, kde díky tlaku zemního plynu, ropa vyvěrala na povrch samovolně. Už tehdy si lidé všimli jejích vlastností a hojně ji využívali například pro svícení.

Tato ropná ložiska jsou v dnešní době dávno vytěžena, nicméně na světě stále existují místa, kde ropa a zemní vyvěrají na povrch. První místo najdete v Rumunsku a nazývá se Focul viu. Zemní plyn z podzemních slojí vyvěrá v těchto místech na povrch, kde dojde k jeho vznícení. Přes den modré plamínky nejsou tak evidentní, jakmile však přijde noc, uvidíte před sebou mystickou pláň plnou malých plamínků.

Stejným způsobem uniká zemní plyn na místě zvaném Chiméra, v Turecku. Hořící zemní plyn byl důležitým navigačním prostředkem námořníků.

Těžba ropy

Těžba ropy zahrnuje několik procesů. V závislosti na kvalitě ropy, se z jednoho vrtu vytěží přibližně 80% celkového objemu uložené ropy. Těžba přestává v momentě, kdy se stává neekonomická, tedy v případě, že cena ropy nepokryje náklady na její těžbu.

Zhruba čtvrtina zásob ropné studny se vytěží díky přirozenému tlaku zemního plynu, který ropu vytlačuje na povrch. Tato metoda se nazývá primární a je ekonomicky nejvýhodnější. Jakmile je tlak zemního plynu vyčerpán přichází na řadu sekundární metody těžby ropy, při kterých je do sloje pod tlakem pumpován zemní plyn či oxid uhičitý. Takto se z jednoho vrtu vytěží přibližně jedna třetina až polovina zásob ropy.

Jakmile se již nevyplatí těžit ropu předcházejícími způsoby, přichází na řadu terciální metoda, při které je do ložiska vstřikována horká pára, která má za úkol zvýšit viskozitu ropy. Společně s pumpováním zemního plynu do sloje se takto vytěží ještě asi 15% celkového objemu ropy v ložisku.

Ropné plošiny

Mnohé pobřežní státy využívají pro těžbu ropy ložiska nacházející se v tzv. šelfu tj. v příbřežní části mořského dna, svažující se zvolna od čáry pobřeží. Jen v Severním moři, poblíž Anglie či Norska je už dnes těženo na 50 ložisek, jejichž zásoby se odhadují nejméně na 2 miliardy tun ropy a 1500 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ropa i plyn se tu těží (z hloubek až 180 metrů) z ropných plošin umístěných v moři. Jde o technicky velice náročnou operaci ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Ropné plošiny vyžadují neustálou údržbu, prováděnou z velké části hloubkovými potápěči. Při prudkých bouřích, které nejsou neobvyklé, dochází občas i k překocení či potopení věže nebo k jiným haváriím, které ohrožují zdraví i životy pracovníků ropných plošin.

Práce na ropné plošině | nejoblíbenější stránky